Přestože doma nemáme televizi, stal jsem se obětí televizních seriálů. Naštěstí však ne nekonečných telenovel a růžových zámků. Překvapivě jsem se i osvobodil z vlivu americké nové vlny dvaceti-čtyř hodinových ztracených hrdinských útěků z vězení domů k zoufalým manželkám.

Co mne však polapilo neodolatelně, jsou seriály britské. A to převážně seriály produkované mocnou BBC. Ta je "doma" kritizována ještě více než naše "česká". TV poplatky, byrokracie, estrády, mumie ve vedení, to je jen zlomek toho, co BBC schytává od veřejnosti a jiných médií celý rok. Dokáže však přesto produkovat velmi kvalitní pořady. Možná, že se mi líbí, protože jejich scénaristé jsou nám blíže, než jejich zaoceánští kolegové. Možná je to tím, že většinou nevysají téma do mrtě deseti dvaceti-dílnými sezónami, ale většinou produkují krátké, ale kvalitní pěti, šesti-dílné mini-série, které se občas dočkají druhé sezóny.

Každopádně mi britská televizní tvorba učarovala a já postupně objevuji další a další poklady. A tak mne napadlo, že by stálo za to, něco málo o tom nejlepším napsat a rozšířit obzory i zatím nedotčeným. Pokud bude výsledkem této serie článků jediný nový český "whovian", mise je splněna.

Příště se podíváme na opravdovou legendu, zatím tu mám (post)vánoční upoutávku: