Fotografování modelů - I: Základy fotografie
Fotografování modelů - II: Focení modelů
Fotografování modelů - III: Postprocessing, digitální úpravy

Více lidí, například z diskusí na Kostkách, nebo modely.biz mne žádalo o nějaké rady jak fotit své modely - ať už Lego, vláčky, nebo jakékoliv jiné. Protože mne už nebaví posté odpovídat, že neexistují žádné "rychlé" rady a protože je zjevná "poptávka" po nějakém tutorialu, připravil jsem sérii tří článků, které by měli i naprostému začátečníkovi umožnit tvorbu slušné fotky.

Nějaké předpoklady však od potenciálních čtenářů očekávám, zejména vlastnictví digitálního foťáku (ideálně s nějakým manuálním režimem či alespoň režimem priority clony). Dále pak schopnost s nafocenými snímky pracovat v počítači, ideálně orientace ve Photoshopu.

Základy fotografie

Tato kapitola je určena těm, kteří se moc ve fotografování neorientují a pojmy jako clona, závěrka, ISO apod. jim moc neříkají. Nebojte, nebudem tu teoretizovat, jen si představíme to nejdůležitější a nejpraktičtější.

Fotku tvoří světlo, které skrz objektiv dopadá na film/CCD/CMOS (dále jen čip). Nutnou podmínkou dobré fotky je dobrá expozice - tedy vhodně zvolené množstí dopadajícího světla. Vhodnou expozici vám v automatickém režimu foťák nastaví sám (většinou), často však potřebujeme některá nastavení provést sami a tak je potřeba fotku zkontrolovat. Pro kontrolu spousta lidí kouká na pidi obrázek na malém LCD a dumá, není-li moc světlý, či tmavý. Mnohem vhodnější je ale pohled na histogram, který ukazuje množství pixelů (na vertikální ose) proti množství světla (na horizontální ose).

Pokud je histogram "napláclý" vlevo, je fotka podexponovaná a potřebuje více světla. Je-li naopak uřízlý zprava, je fotka přeexponovaná a musíme množství světla snížit. Je-li ořízlá z obou stran, nemáme kam hnout a takovou scénu náš foťák nedokáže dobře zachytit. Je nutné snížit světelný kontrast scény, abychom se vešli do dynamického rozsahu našeho čipu.

Libovolný tvar histogramu, který není "ořízlý" ani vlevo, ani vpravo je "dobrý"!

Podexpozice	Přeexpozice	Velký problém
V pořádku	V pořádku	V pořádku

Některé moderní fotoaparáty mají takzvaný "live histogram", který histogram ukáže ještě před zmáčknutím spouště, což je extrémně užitečná pomůcka, která nejen že pomůže, ale dokáže vás i hodně naučit.

Expozici ovlivňují čtyři faktory:

ISO

určuje citlivost čipu na světlo, běžné hodnoty jsou ISO 50,100,200,400 apod. Čím vyšší, tím je čip citlivější. Na druhou stranu, čím vyšší ISO, tím více šumu obsahuje fotka. Snažíme se tedy ISO nastavit co nejnižší.

Nízké ISO

Vysoké ISO

Více o ISO zde.

Clona

určuje velikost "díry", kterou prochází světlo, hodnoty jsou F2, F2.8, F4, F5.6, F8 apod. Čím je clonové číslo menší, tím větší je "díra" a tedy množství dopadajícího světla. Zároveň se však zmenšuje hloubka ostrosti - nejbližší a nejvzdálenější bod, které jsou ještě ostré, vše ostatní je rozmazané. Clonu se tedy pro focení modelů snažíme nastavit tak, aby se nám do hloubky ostrosti vešel celý fotografovaný předmět.

F 5,6 (velká "díra")

F 32 (malá "díra")

Více o cloně zde.

Závěrka

resp. její rychlost určují dobu po kterou dopadá světlo na čip, její hodnoty jsou typicky 1/200, 1/100, 1/60 vteřiny apod. Čím déle je clona otevřená, tím více dopadne světla na čip. S prodlužující dobou se však zvyšuje riziko neostrosti fotografie dané buď pohybem fotografovaného subjektu (to nám při focení modelů naštěstí nehrozí) nebo pohybem fotoaparátu. Doba, kterou "udržíme" v ruce, tedy ostrá fotka bez použití stativu se mění s použitým objektivem, věkem, nervozitou apod., ale takové zlaté pravidlo je, že pomalejší čas než cca 1/50 vteřiny "udrží" jen zkušený fotograf s dobrým foťákem.

Dlouhý čas závěrky

Krátký čas závěrky

Více o závěrce zde.

Světlo

Posledním faktorem určujícím dostatek světla je množství světla v okolí foceného předmětu/osoby. Nejde ho ovlivnit nastavením foťáku a většinou ho nejde ovlivnit vůbec. Při studiovém focení - a tedy i vašem focení doma na stole - však množství světla ovlivnit můžeme. Obecně platí, čím více, tím lépe. Buď foťte přes den s "okny dokořán", nebo večer sestěhujte všechny lampičky a lampy a nasměrujte je na focený předmět. Nejlépe z větší vzdálenosti a různých úhlů, aby jste dosáhli rovnorměrného osvitu předmětu bez ostrých stínů a kontrastů.

Pokud si pořídíte fotostan, nebo jeho levnější IKEA verzi (tu bílou!), nebo si ho podomácku vyrobíte z krabice a pauzovacího papíru či bíle látky, máte napůl vyhráno. Používejte pokud možno silné (min. 100W) bílé výbojky - šetřivé žárovky. Normální žárovky spíš topí než svítí, focení se často protáhne a zbytečně riskujete poškození foceného, nebo dokonce požár. Nemluvě o účtu za elektriku.

V příští kapitole uvedeme výše zmíněné do praxe, zatím objevujte a trénujte.